V jedné knize se sešly osobnosti Paseky, Arga, Hostu či Labyrintu

„Má také přispět do veřejné debaty o postavení literárních profesionálů, smyslu jejich
činnosti a spravedlivé odměně,“ říká editor Jakub Sedláček o knize Neviditelné řemeslo.
Kniha nápadů, zkušeností a postřehů nabízí exkurzi do zákulisí nakladatelství knihomolům,
studentům či knihkupcům. Přispěli do ní například překladatelka Petra Diestlerová,
šéfredaktor Odeonu Jindřich Jůzl nebo Miroslav Balaštík z Hostu, knihu ilustroval Lukáš
Fibrich. Vychází u nakladatelství Paseka.

Nejtěžší redakce mého života.

Nejtěžší redakce mého života. Bestseller, který nikdo nečekal. Co se dá naučit od autorů, kteří
neumějí psát. Na co si dává pozor editor sto let starých komiksů. Co je třeba podniknout,
abyste na literární nebe vystřelili hvězdu. Jak se staví úspěšná ediční řada a jak se neztratit
v překladu. A stojí za to přizvat si k psacímu stolu umělou inteligenci?

Soubor, který uspořádal dlouholetý šéfredaktor Paseky Jakub Sedláček, nabízí pohled do tvůrčí
dílny řady profesionálů nakladatelského a redakčního světa: Miroslava Balaštíka (Host),
Viktora Bezdíčka (Paseka), Petry Diestlerové (Euromedia), Joachima Dvořáka (Labyrint), Lenky
Jandákové (Kher), Jindřicha Jůzla (Odeon), Michala Kašpárka (Český rozhlas), Františka Kotlety
(Epocha), Petra Onufera (Argo), Zuzany Válkové (Seznam). Pohled na přípravu komiksů přináší
Lukáš Růžička (Paseka) a Pavel Kořínek (ÚČL AV ČR). Knihu doprovází ilustrace Lukáše Fibricha.

„Když jsem se před třemi desítkami let začal rozkoukávat ve světě redakcí, myslel jsem si, že si
vystačím se znalostí gramatiky, korektorských značek a literatury, což byl obor, který jsem
vystudoval. Ale střet s realitou na sebe nedal dlouho čekat,“ říká Sedláček. „Když jsem měl
poprvé zamítnout špatný rukopis, neuměl jsem to. Spoustu textů jsem přepisoval a upravoval
podle sebe, aniž bych jejich autory dokázal navést a povzbudit k lepšímu výkonu. Teprve
zdlouhavě a na cestě lemované množstvím trapasů, nedorozumění a nocí probdělých
úmornou prací jsem začínal chápat, co obnáší řemeslo, které stojí za vydáváním knih.
Postupně mi docházelo, že kromě zvládnutého pravopisu a literárního rozhledu vyžaduje cit,
intuici, psychologii a diplomacii – ingredience, které se učíme zkušenostmi.“

Podle Sedláčka vznikl soubor, jenž je svého druhu generační výpovědí lidí, kteří se k redakční
a nakladatelské práci dostali ve svobodných poměrech. „Protože však vím, na jak silnou
a kvalitní tradici navazujeme, moc mě těší, že jsem mohl do knihy pomyslně přizvat i Evu
Slámovovou (1959–2010), která jako redaktorka začínala ještě v předrevolučním Odeonu
a stála u zrodu nakladatelství Argo. Zařadil jsem její úvahu Povolání: redaktor z poloviny
devadesátých let, kterou jsem objevil v Literárních novinách,“ říká Sedláček.

Překladatelka Petra Diestlerová, která působí ve vedení nakladatelství Euromedia, si podle
vlastních slov nejdříve myslela, že se o redakční práci nic zajímavého napsat nedá. „Lidi z oboru
přece vědí, jak se to dělá, a lidi mimo obor to zase tolik nezajímá. Nicméně v zahraničí už
takových knih vyšla celá řada a jsou v mnoha ohledech hodně poučné. A jsem nadšená, že se
povedlo dát dohromady knihu, která se zabývá tím, jak to chodí u nás. Sešlo se v ní několik lidí,
kteří se už dlouho věnují redakční či nakladatelské praxi a taky si o ní něco myslí. A z těch
rozmanitých přístupů se skládá zajímavý obraz toho, jak to celé funguje a mohlo by fungovat
do budoucna,“ říká Diestlerová.

Několik příspěvků se věnuje příběhům celých nakladatelství, například Odeonu či Labyrintu.
Miroslav Balaštík podobně přibližuje zrod a proměny nakladatelství Host. „Říká se, že knihy
toho ví o svých autorech a čtenářích mnohem víc než naopak. Pro tuhle knihu to neplatí.
Neviditelní lidé, kteří se v ní sešli toho vědí o literatuře víc, než by si možná i sama přála,“ říká
Balaštík. „A přesto, nebo spíš o to víc, ji mají rádi. Když jsem v ní popisoval dějiny Hosta, došlo
mi ale taky, jak málo věcí může člověk v životě ovlivnit a že nikdy neví, kam jeho rozhodnutí
povedou. A teprve, když se to poskládá do příběhu, má šanci se v tom trochu vyznat. Tak
nakonec jsou ty příběhy možná zase chytřejší,“ říká.

Podle Sedláčka kniha splní svůj účel, pokud zviditelní „neviditelné řemeslo“ nejen pro kolegy
z branže, knihovníky, knihkupce a knihomoly, studenty a adepty nakladatelské práce. „Přeji si,
aby současně přispěla do veřejné debaty o postavení literárních profesionálů, smyslu jejich
činnosti a spravedlivé odměně za ni,“ říká Sedláček.

Jakub Sedláček a kolektiv
Neviditelné řemeslo
304 stran, 399 korun, pevná vazba

Comments

comments