502020 (aneb 50 alb roku 2020 Kaye Buriánka)

Já už poslouchám jenom divnou hudbu. Buď strašně hezkou, nebo strašně ošklivou. Ta ošklivá je v drtivý převaze. Možná proto, že je taky krásná, jen nějakým zvráceně přitažlivým způsobem, a taky proto, že většinou popisuje reálný věci, který třeba vůbec nejsou příjemný, stejně, jako doba a svět ve kterym žijeme. Mainstream už mě až na výjimky nezajímá. A už vůbec mě nezajímají žebříčky, hudební ceny nebo čísla prodejů. V rozhovoru s uměleckým ředitelem jedný nejmenovaný velký vydavatelský firmy jsem se dozvěděl, že kytarová hudba je dneska z marketingovýho pohledu neatraktivní a mrtvá, přičemž současnost i budoucnost patří hip hopu pro děti. Tak jsem se zasmál a sepsal padesát tipů na hudbu hodně za rohem pro dospělý, většinu toho, co považuju za důležitý, aby se dostalo k uším lidí, pro který hudba není jenom marketing, prodejnosti, žebříčky a ceny. Bez pořadí a důležitosti. Žádný třídění na žánry. Novum je tentokrát pár alb český provenience. Není jich moc a není to jen naoko, jako aby se neřeklo, ale jsou to nahrávky, ke kterejm jsem si vybudoval vztah opakovaným poslechem, mnohdy je mám spojený s konkrétním časoprostorem a baví mě. Jo a většina odkazů vede na Bandcamp. 

     

GAG – Still Laughing

GAG patří mezi těch pár všiváckejch kapel, o kterých si musíte myslet, že se během každýho koncertu s někým porvou. Jenže to nejsou fajty ve stylu Karlos Vémola v kleci, ale spíš komicky retardovaný nahodilosti. Supr kytary, najebanej zpěv, výborný vizuály. Jo a exaltovanej pošuk s mikrofonem Adam Barnes je něco jako novej David Yow. Googli, vole. 

Bandcamp: https://ironlungpv.bandcamp.com/album/still-laughing-lp-lungs-164

Cold Meat – Hot and Flustered

Jedna z nejlepších ‘pure’ punkovejch desek letošního roku. Australani Cold Meat na 23 minutách ničím nekomplikovanýho nepřepíčenýho bordelu baví, ať už vřeští o ženský práci, která je považovaná za samozřejmost, nebo o tom, že ZZ Top jsou nuda. S nadhledem, humorem a nepříjemně nahlas. Jak to ostatně mám rád.      

   

Bandcamp: https://staticshockrecords.bandcamp.com/album/hot-and-flustered

Bob Vylan – We Live Here 

Dready, triko Crass, punk a grime. Baví vás Ho99o9 nebo Fever 333? Tohle je povedená britská odpověď na dost podobnej mix punku, metalu a rapu, palčivý sociálně-politický témata a pěkně nasraná flow. I don’t want diamonds and gold and shit, I just wanna pay bills. I’m selling dope at the merch stand. Jestli vám tohle uniklo, něco je špatně. Perfektně artikulovaná současná situace, nejenom v UK. 

Bandcamp: https://bobvylan.bandcamp.com/album/we-live-here

Tábor – Liebe

Píše se o nich jako o čtveřici třicátníků, který ovlivnil spirituální folk a poezie Oldřicha Janoty. Čert to vem. Liebe je právem jedna z nejlepších a rozhodně nejdivnějších věcí, co u nás letos vyšla. Hypnotická okultní mantra, dotek hniloby a mystickýho bezčasí. Slyším Lungfish i českej underground level 2020, nepejorativně. 

Bandcamp: https://stoned-to-death.bandcamp.com/album/liebe

Black Wing – No Moon

Parchanti zrozený z karantény jsou všelijaký. Dan Barrett, chlápek známej jako středobod Have A Nice Life, uklohnil No Moon z pocitů osamělosti, izolace a chycení se do pasti vlastní hlavy. Dopadlo to naštěstí dobře. No Moon jako soundtrack orwellovské psychózy funguje dokonale. 

Bandcamp: https://blackwingisdoomed.bandcamp.com

Korine – The Night We Raise 

Důkaz, že synthwave není žádnej omšelej šunt pro pamětníky. Korine exhumujou osmdesátky s nutným patosem a klidně by mohli figurovat v back katalogu Mute (což je vlastně kompliment). The Night We Raise má ale navíc hity jako prase (navlečený v černý kůži) a s nostalgií žongluje tak obratně, že to musí zbaštit i jejich vrstevníci. 

Bandcamp: https://korine.bandcamp.com/album/the-night-we-raise

Choir Boy – Gathering Swans 

Jako kdyby Jimmy Somerville zpíval v The Cure v jejich nejrozjuchanějším období, tedy cirka od The Top do Kiss Me, Kiss Me, Kiss Me. Cha! Příměry jsou na píču, ale vzbuzujou zvědavost. Navíc – něco na tom bude. Skvělý druhý album a lehce legrační dekadentní trsání v oblíbeným gay baru. Kéž by. 

Bandcamp: https://choirboy.bandcamp.com/album/gathering-swans

Too Much – Club Emotion

Kolik poloh kurva má Ian Svenonius? Too Much je jeho nejnovější projekt s Richem Morelem, bostonskou legendou taneční komunity ranejch 90s. Club Emotion je tak trochu parodie na 80s Detroit techno a Ed Banger house hysterii dohromady. V dobrým. Funkuje to báječně, včetně Ianova klasickýho erotickýho hekání. Prdel. Fakt dobrý, pobavíte se, což je v dnešní době, kdy už je i Mastercard skoro k ničemu, k nezaplacení. 

Bandcamp: https://toomuchdc.bandcamp.com/album/club-emotion

Uniform – Shame 

Chceš do držky? Pojď si pro to. 

Bandcamp: https://unifuckingform.bandcamp.com/album/shame

Prohra Praha – Igor 

Už ten název… Prohra Praha, no ty kráso! Druhý album. Skoro zapomenutý ozvěny. Chaos chapadel, vyrůstajících z jednoho těla, kterej má svůj vlastní řád. Oxymóron. Planety, Gnu, Laundered Syrup, Leto, Aran Epochal, Silver Rocket. Noise rock a texty jako sekáček na maso. Máloco mě letos dostalo jako tohle. 

Bandcamp: https://prohrapraha.bandcamp.com/album/igor

Aus – II LP 

Ledová tříšť německýho post punku v duchu Malaria! a Xmal Deutschland. Chorusem prošpikovaná záležitost s odtažitým zpěvem a songy odstrojený na samou elementární podstatu žánru. Skoro žádný činely. Retro macerace pro fajnšmekry. 

Bandcamp: https://staticagemusik.bandcamp.com/album/aus-ii-lp

Spice – Spice

Ceremony, Bay Area punks, co s každou další deskou měnili montérky, od powerviolence až po post punk a novou vlnu, vydali loni skvělou desku In The Spirit Now. Jenže zpěvákovi Rossovi Ferrarovi to bylo málo, a tak s bubeníkem Ceremony a dalšíma lidma založil Spice. Debut zní, jako kdyby Rites Of Spring coverovali Echo & The Bunnymen. DIY estetika a klenutej sound někde mezi Jawbreaker, J Church, The Horrors a Fugazi. 

Bandcamp: https://spiceispain.bandcamp.com/album/spice

Dukla – Honza

Nový album (ne)programově ‘smutnejch‘ hudebníků Lukáše Vydry a Josefa Hradilka aka vinohradskýho bigbítu Dukla (jo, už se z dua rozrostli na kapelu) slyšitelně opustilo pokojíčkovou produkci, byť si pořád uchovává lo-fi čaro. A to je dobře. Přiznaná náklonnost k 80s a 90s hudební formě i posun ve zvuku a strukturách díky produkci Igora Brusa z Deaths, to jsou dvě polohy, který hodně baví. A samozřejmě texty. Co mají společnýho Vyčítal, Drake, Abraxas a Bob Dylan? No přeci Duklu! 

Bandcamp: https://dukla.bandcamp.com/album/honza

Bare Escape – In a Flash

Debut Bare Escape vyšel v lednu 2020 a druhá deska, byť je hotová, v tenhle moment ještě není venku. Už jsem ji slyšel a je v mnoha směrech logicky dál než In a Flesh. I tak ale prvotina Bare Escape mezi moje nejlepší alba 2020 patří. Čtveřice z Brna prostě bez nějaký pitomý manýry dělá skvělou muziku, která organicky čerpá z americký indie, emo a hardcore školy konce devadesátek a odkazu kapel jako Unwound, The Van Pelt, Nine Days Wonder, Jets To Brasil, Pinback, Policy of Three, Karate nebo At the Drive-In. Není to plagiát, ale esenciální průnik, samozřejmě lehce zauzenej brněnskou alternativou. Well done. 

Bandcamp: https://bareescape.bandcamp.com/releases

Wax Chattels – Clot 

Taneční punk bez kytar pro post-dystopickou undergroundovou klubovou scénu, vystřelenej někam do budoucnosti jako memento úplně hnědýho roku 2020? Wax Chatters nahráli jeho hnusnej soundtrack, aniž by o to stáli. 

Bandcamp: https://waxchattels.bandcamp.com/album/clot

Idles – Ultra Mono 

Ultra Mono – vášně vzbuzující deska, v Británii i u nás. Možná je tím řečeno vše. Nenáviděná ‘true‘ týpkama z Fat White Family i Sleaford Mods pro falešnou politizaci umění, popírání punkovejch kořenů, levičáckou orientaci a nevím kvůli čemu všemu ještě. Nicméně pořád se nedá zakázat říct, že Ultra Mono je celkem dobrá skoro mainstreamová deska, punk-nepunk, kapišto? 

Bandcamp: https://idlesband.bandcamp.com/album/ultra-mono

House Of Harm – Vicious Pastimes 

Jak se vám letos snilo? Tahle deska je jako díky za každý nový ráno v pořád nekončícím marasmu a tanečky v obýváku, když se jinde tančit nedá. Trochu smutný, ale co už. Temná hudba pro temný časy. Dávám čtyři a půl netopýra z pěti, viva melancholia. 

Bandcamp: https://avantrecords.bandcamp.com/album/vicious-pastimes

Salem – Fires In Heaven 

Návrat krekhedů. Donoghue, Holland a producent Shlohmo nenapodobitelným způsobem pomíchali southern rap, shoegaze i gotiku s divně perverzní surrealistickou spiritualitou do vlastní vize futuristickýho soundu, po witch house skoro ani stopy. Vtipný je, že to vlastně ani moc nevadí, ujetý je to stejně dost. A skvělý. Hodně skvělý.

 

Bandcamp: https://s4lem.bandcamp.com/album/fires-in-heaven

Fearing – Shadow

Já to říkám furt, dobrýho post punku není nikdy dost. Když v Oaklandu přijdou deštivý dny, je to taková ospalá melancholická krása a Fearing z Bay Area s ní umí pracovat. Shadow je chladná, na oko odtažitá, ale ve skutečnosti vlídná deska plná smithovskejch nálad, reflektující evropskou post-punkovou scénu i coldwave a shoegaze v tom nejlepším, co si pod tím lze představit. 

Bandcamp: https://fearing.bandcamp.com/album/shadow-2

Soul Glo – Songs To Yeet At The Sun 

Dvanáct minut. Je to hodně, nebo málo? Jak se to vezme. Pro Soul Glo je tohle EP uplift minimálně zvukově a soustředěností, s jakou prezentujou svoje frenetický dvouminutovky nasranýho bordelu a upřímnosti. Hardcore punk s etnickým přesahem, texty samozřejmě o tom, jaký to je být součástí převážné bílý scény, a v širším kontextu i dominantní bílý společnosti. Možná je čas vrátit se k prvním deskám Bad Brains. 

Bandcamp: https://soulglophl.bandcamp.com/album/songs-to-yeet-at-the-sun

Soft Kill – Dead Kids R.I.P. City 

Nový album Soft Kill, uf! Pro člověka, co stalkuje skoro celou hudební trajektorii Tobiase Gravea, je jeho transpozice na Dead Kids R.I.P. City monumentální. I, nebo možná právě proto, že prvních pár poslechů bylo trochu rozpačitejch. Songwriting je výrazně jinde než u předchozích alb a EPs. Temnej odtažitej post punk jako by šel trochu stranou a nový věci mají mnohem průzračnější a rafinovanější textury, Tobiasův zpěv je sebevědomej, kouše zblízka do obličeje a celkově se Soft Kill posunuli víc směrem k 90s indie rocku a shoegaze. Pořád je to místy temný jako prase a sexy taneční, ale celkovej facelift velmi mile překvapil. Asi nejlepší deska minimálně podzimu a Soft Kill budu chovat v srdci už nafurt. 

Bandcamp: https://anopendoor.bandcamp.com/album/dead-kids-r-i-p-city

Violent Soho – Everything is A-OK 

Grunge v roce 2020? Blbej vtip? Ne, vážně, grunge ztratil svojí relevanci se skonem Kurta Cobaina, pokud vůbec kdy nějakou měl. Jestli jo, spolehlivě ji vykastrovali mastodonti jako Pearl Jam nebo Smashing Pumpkins. Dýně měli aspoň pár dobrejch desek, Pearl Jam jsou dle mýho jenom čirý zlo. No a Violent Soho jsou něco jako grunge pravnoučci. Jenže! Ono je to fakt strašně dobrý, veselý, rozpustilý, šťavnatý, hejskovský, punkem okysličený, nestydatě zábavný i jímavě melancholický. Chtěl bych zase na koncert Hard-Ons v roce 91 na Barču, na Sonic Youth a Nirvanu do Norimberku nebo jenom na nějakej road trip do tepla, stažený okýnka a kazeťák kurva nahlas… chtěl bych, ach jo. 

Bandcamp: https://violentsoho.bandcamp.com/album/everything-is-a-ok

Clock Of Time – Pestilent Planet

Clock Of Time je berlínská kapela, pupeční šňůrou spojená s Diät. Sedm věcí jejich debutu je jako naučnej školní výlet do doby inspirativního post punku á la The Sound zhruba kolem Jeopardy a klasickýho 80s death rocku, což je vtipný, protože tenhle pra-jeskynní koncept úspěšně reinterpretujou lidem kolem dvaceti. Melodie, urgence, robotická dikce, hall a echo. Všechno do sebe zapadá jako dokonalý puzzle. Jo, říkal jsem Joy Division? Ne? Tak možná spíš Warsaw. Je to dobrý, fakt. Static Shock Records je jistota. 

Bandcamp: https://staticshockrecords.bandcamp.com/album/pestilent-planet

Oily Boys – Cro Memory Grin 

Běž, pusť si na YouTube pár koncertních videí nevalný kvality, vezmi ten největší hrnec, co doma najdeš, a majzni se s ním vší silou do hlavy. To, co ti bude pár minut bezprostředně potom znít v kebuli, to je, prosím pěkně, dost blízko Oily Boys. Bramboračka. Deska, na kterou se čekalo a nevěřilo, že někdy vyjde, nebo že bude tak kurvakurevsky dobrá. Chaos, energie, agrese, delirium. Balanc mezi rituálním transem a nervovým zhroucením. Dokonalost. Víc už asi letos nepotřebuju. 

Bandcamp: https://oilyboys.bandcamp.com/album/cro-memory-grin

Nick Cave And The Bad Seeds – Idiot Prayer (Nick Cave Alone At Alexandra Palace)

Jsem smířen s Niagarou patosu. Je mi celkem fuk, jestli si Cave svým obnažováním na krev a maso něco vykupuje; blog, chatovací Q&A, dokumenty, poslední album Ghosteen, to všechno je jak cukrkandl s chilli, rány zasypaný černou solí. Ale 22 songů, odstrojenejch na skelety, 84 minut čirý melancholie, to je emocionální nálož, co by srovnala se zemí dvě Hirošimy. Nevím, co s tím. Nicméně soucítím a ponořuju se do elegantních minimalistických aranží ve kterých je vše. Je třeba vidět film. Kdo si tohle může dovolit?! Nick Cave a víc už nikdo. 

Euthanasia video: https://www.youtube.com/watch?v=1r55tjbmBQM&ab_channel=NickCave%26TheBadSeeds

Black Tar Jesus – Year Insane

Haha, tohle mě pobavilo – Black Tar Jesus je prej doyen domácí indie/hipster scény Tomáš Kopáček. Tak jo. Tomáš je plachej kluk, kterej si kolem sebe neustále projektuje nový hudební světy, který následně opouští, zapaluje mosty a přesouvá se do nový galaxie. Ať už to byl pravěk v Pardubicích a Mon Insomnie, pokus o witch house Tempelhof, přesun na jih a instrumentální kytarovej krautrock India a nebo teď oprášený Black Tar Jesus. Year Insane je v dobrým slova smyslu jednoduchá, hypnotická, palčivě snová a skvělá kytarová deska, která vzešla z bolesti a depresí. Takovej Kopáčkův deníček šílenýho roku o deseti kapitolách. 

Bandcamp: https://blacktarjesus.bandcamp.com/album/year-insane

Civic Center – The Ground Below

Šestkrát zpomalený Joy Division na opiátech. Absence jakýkoliv melodie. Nevim. Dál. Dobrý. Super obal. 

Bandcamp: https://civiccenter.bandcamp.com

Coriky – Coriky 

Ian MacKaye (Fugazi), jeho žena, zpívající bubenice Amy Farina, a baskytarista Joe Lally (Fugazi), to jsou Coriky. Tady je zbytečný cokoliv dalšího psát. Jejich debut neodkazuje na žádný trendy, období, ignoruje poptávku a ve svojí skoro chtěný nedokonalosti působí radost z poslechu jako naprosto precizní otisk vždycky skromný, přesto nepopiratelný geniality. Laid back Fugazi sound, nebo tak nějak. 

Bandcamp: https://coriky.bandcamp.com/album/coriky

Fontaines D.C. – A Hero’s Death 

If Dogrel showed that they can be big, then A Hero’s Death shows that they can be whatever the hell they want. Amen. Stigma úspěšnýho debutu nesmeješ a nahlíženo tímhle prizmatem vždycky čelíš velkým očekáváním, který naplnit je sisyfovská práce s nejistým výsledkem. A Hero’s Death není Dogrel a nový Fontaines D.C. nejsou starý Fontaines D.C. Tvl, ať žije filozofie, evoluce a Beach Boys. 

Bandcamp: https://fontainesdc.bandcamp.com/album/a-heros-death

Gulch – Impenetrable Cerebral Fortress 

Už kvůli obalu od Boone Naky a poslední věci, coveru Siouxsie & The Banshees Sin In My Heart, stojí tahle krátká, ale intenzivní deska za to. Patnáctiminutová infuze vitality, řízený destrukce a na maximum komprimovaný zlosti. Tohle je deska, kterou, pokud máte alespoň trochu vztah k modernímu hardcoru s kořeny v ranejch The Dillinger Escape Plan nebo Botch, budete bezvýhradně milovat. 

Bandcamp: https://gulch.bandcamp.com/album/impenetrable-cerebral-fortress

Drain – California Cursed 

Blízko ke Gulch, nejenom geograficky, mají Drain ze Santa Cruz. Kurevsky rychlej a přesnej bubeník Gulch Sam Ciaramitaro je totiž zároveň i frontmanem Drain. California Cursed vyšlo na Revelation Records a bezchybně sype metalickej hardcore punk v duchu klasiků žánru jako Power Trip, Turnstile, Cro-Mags, Judge nebo Terror. Je vlastně hrozně fajn slyšet mladou kapelu ctít old school postupy s neutuchající zabijáckou energií. Totální fleshback koncertů na kopci. Sentiment 007. 

Bandcamp: https://drain831.bandcamp.com/album/california-cursed

Girls In Synthesis – Now Here’s An Echo From Your Future 

Deset songů s brutálním nadhledem, ironií a upřímností reflektujících život v současný Británii. Za třicet jedna minut Now Here’s An Echo From Your Future se toho o něm dozvíte víc, než za třicet jedna let každodenního čtení posranýho bulváru a ozařování televizí. Tohle je pro mě jedna z nejdůležitějších desek letošního dementního roku, dost možná proto, že svojí bezvýchodností a nasraností koloruje tak trochu i ten náš malej Absurdistán. 

https://girlsinsynthesis.bandcamp.com/album/now-heres-an-echo-from-your-future

GALL – 17​:​21 MIN

Experimental powerviolence noise grindcore sludge z Postupimi. Sedmnáct minut a dvacet jedna vteřin dobrovolný tortury, jako kdyby se hejno sarančat zbláznilo a páchalo hromadnou sebevraždu střemhlavým pádem na plechovou střechu varny perníku. Nic divnějšího a zábavnějšího už letos neuslyšíte. 

Bandcamp: https://gallviolence.bandcamp.com/album/17-21-min

HMLTD – West Of Eden 

Londýnskej kvintet HMLTD letos konečně přišel s vlastní vizí umírající západní civilizace, a ta vize je jedním slovem úchvatná. Novovlnná dekadence West of Eden sofistikovaně a poeticky popisuje gradující mizérii konzumního světa. Mondénní anarchisti někomu možná budou k smíchu, ale zase na druhou stranu, v kterém panoptiku potkáte v jeden moment Ennia Morriconeho, Nicka Cavea, Davida Bowieho, Garyho Numana, Pulp, Roxy Music, Wall Of Woodoo, Sparks, Depeche Mode, The Cramps a dokonce Suicide? 

Bandcamp: https://hmltd.bandcamp.com/album/west-of-eden

Jaye Jayle – Prisyn 

Mistr Patterson aka Jaye Jayle společně s producentem Chelsea Wolfe Benem Chisholmem nahráli konceptuální album Prisyn, na kterém svobodomyslně a vizionářsky míchají trip hop, blues, gotiku, post punk i 80s elektroniku tak, že jednotlivý songy na sebe organicky navazujou a vytvářejí kontinuální tenzi a jakýsi imaginární temnej příběh. Když v The River Spree zlomeným hlasem Nicka Cavea Patterson deklamuje Berlin, that’s what I’m in I’m thinkin’ about David, thinkin’ about Iggy, jste v Berlíně taky a v další minutě si mažete pustit Bowieho berlínskou trilogii Low, Heroes a Lodger. Velká duchařina. 

Bandcamp: https://jayejayle.bandcamp.com/album/prisyn

Midwife – Forever 

Madeline, oh Madeline. Proč jsem jenom já nevymyslel něco tak skvostnýho, jako je termín heaven metal? Nebeskej metloš je sice pro Forever zavádějící deskripce, ale jinak je to boží, no ne? Šest kompozic žongluje s texturami donekonečna vrstvenejch kytar, v medovym reverbu utopenejch vokálů, který vítr nese z druhýho břehu a evokuje rozlehlý pustiny, kde realita splývá s fikcí bez jedinýho záchytnýho bodu. Sonická krása. 

Bandcamp: https://sistergrotto.bandcamp.com/album/forever

Sightless Pit – Grave Of A Dog 

Grave Of a Dog je něco jako deník. Virtuální seance. Skupinová terapie, jejímž mottem je touha nechat se zatáhnout tím druhým do úplně novýho teritoria. Pacienti? Lee Buford z The Body, Kristin Hayter aka Lingua Ignota a Dylan Walker z Full Of Hell. Guidelines? Neexistujou. Výsledek? To musíte posoudit sami.  

Bandcamp: https://sightlesspit.bandcamp.com/album/grave-of-a-dog

Spectres – Nostalgia

Rabovat v doutnajících sutinách svatostánku fanatický sekty Divize radosti je sport dost na hraně. Leč! Nostalgia je od začátku do konce skvělý album, který vás podprahově donutí oprášit sbírku zapomenutejch kazet nebo vinylů, který formovaly vaši hudební pubertu a dospívání. Teda pokud jste post punk junkies jako třeba já. A ten obal! 

Bandcamp: https://spectresvancouver.bandcamp.com/album/nostalgia     

Special Interest – The Passion Of

Na ksichtě nalepenej abrazivní a zároveň chaotickej nášleh, změť elektroniky, industrialu a no wave těkavě oscilující mezi láskou a revolucí. Special Interest jsou moshpit i queer diskoška a hrdě nesou prapor odkazu černý a gay hudby ve jménu svojí vlastní vize divnýho punku. 

Bandcamp: https://specialinterestno.bandcamp.com/album/the-passion-of

Timekiller – IV

Tahle kapela ví, jak rozebrat klasickej D-beat raw punk na elementární částice, přidat trochu noise rocku a divný psychedelie a postavit z toho novotvar, kterej otvírá lebky.  

Bandcamp: https://timekillerpunx.bandcamp.com/album/iv

Povodí Ohře – Dva trámy na kříž 

Povodím oře povodím Ohře. Povodím Povodí Ohře povodím Ohře. My, ustrašený čecháčci, zajatci konzumu a věčný stěžovatelé na všechno, rozumbradové, maloměšťácký krysy, my všichni občas potřebujeme okusit trochu toho Chebu (a Plzně), heren, nonstopů, pika, levnýho chlastu, chcanek a strachu, abysme si uvědomili, jak je nám v naší vypolstrovaný ulitě vlastně bezpečně a dobře. Povodí Ohře je už zavedená značka, příhraniční konglomerát neutěšenosti, na kterej slyší všichni misfits. Jo, Dva trámy na kříž jsou jasný jako facka, předvídatelný, ale furt dobrý. Sisi je gauner poeta a když jsem viděl jejich stream z Divadla Pod Lampou, ač streamy z nouze nenávidím, tady jsem měl pocit, že to ke mně mluví a sakra už chci jít někam do klubu a žít ten pach a hluk, kterýmu může rozumět jenom někdo, kdo si nese na hrbu ty samý dva podělaný trámy. Á propos, cover desky od Richarda Fischera je naprosto dokonalej a je v něm možná o něco málo víc syrovosti, než v muzice samotný. 

https://povodiohre.bandcamp.com/album/dva-tr-my-na-k

Tomáš Tkáč – Domů, nebo někam jako domů 

„Album zní jako věci, které mám rád, to znamená hezké písničky, které jsou narušené divnými zvuky, ruchy a ještě divnějšími texty,” říká Tomáš Tkáč o svojí druhý desce, která vychází na labelu Divnosti. Mám rád Pris, kde taky působí, možná bych se k jeho vlastní tvorbě ani nedostal, ale stalo se a jeho schizofrenní diverzní písničkářskej pop mi nakopal prdel. A názvy i texty skladeb jako Asexuální děti žižkovského proletariátu nebo Sekáči z pivovaru našli pod ledem přimrzlé dítě jsou tak smutně skvělý, že si nemůžu pomoct, a dávám si je jako terapii divností tak dvakrát týdně. Když v druhý zmiňovaný začne Vnitroblok sbor zpívat „ach Bože, rozbože, nech nás projít peklem a pak se dívej jinam“, mám pokaždý husí kůži. Výborná deska.

Bandcamp: https://povidejrikejmluv.bandcamp.com/album/dom-nebo-n-kam-jako-dom

Shopping – All Or Nothing

Kdyby All Or Nothing vyšla v půlce nultejch let, byl bych z ní odvařenej a jela by na repeat dvacetčtyřisedm. Jelikož vyšla letos, jsem z ní nadšenej, protože mi připomíná to, proč jsem měl a furt mám tolik rád kapely jako New Young Pony Club, Bloc Party, The Rapture, LCD Soundsystem, Death From Above 1979 (dneska už jenom Death From Above) a pár dalších, který zcela otevřeně ripujou Gang of Four, ESG nebo Liquid Liquid. Z doby, kdy jsem byl mladej punkáč, si pamatuju, že i na disco se dalo pogovat. Tam, kde skončili Gossip,pokračujou Shopping, naježený kytary, naivní synťáky a retro sound. Já myslím, že to může leckomu udělat radost a trsne si doma při vysávání. 

Bandcamp: https://shoppingfc.bandcamp.com/album/all-or-nothing

Chorobopop – Kočky, krysy, celebrity 

A teď bacha! Tenhle znáte? Potká se úplně náhodou Petr Fiala s Russellem Lissackem z Bloc Party v rožnovský hospodě a po pár pivech a rumech začnou fantazírovat o společný kapele. Vedle u stolu sedí už trochu nalitej Peter Hook, čerstvě ex New Order, otočí se k nim a že prej do toho jde s nima. A Fiala na to, no jo, ale kdo nám bude bubnovat? A Hook se jenom ušklíbne a skrz párátko v zubech procedí – serem na bubeníky, je to stejně pakáž, pořídíme si automat! Kočky, krysy, celebrity je bez prdele asi ta nejlepší deska, která u nás letos vyšla. 

Bandcamp: https://chorobopop.bandcamp.com

Einstürzende Neubauten – Alles In Allem

Když tak moc miluješ Berlín, že si nemůžeš pomoct… Auto-recyklování obstojí jen tehdy, když vede k něčemu, co dává větší smysl, než původní produkt sám o sobě. Stejně jako Nick Cave, ani Einstürzende Neubauten neuhýbají od prapodstaty vlastní geniality tím, že by se vydávali cestou minimálního odporu. Alles In Allem může leckomu připadat jako popová úlitba, ale nenechte se zmást. Takový mazáci prostě nemůžou slipnout na kluzkým linu, tvl! Ani v Berlíně. Prostě ne. 

Youtube: https://www.youtube.com/watch?v=0Nz9t_4XLcc

Metz – Atlas Vending 

Same old story, but a good one. Kanaďani Metz, skoro už veteráni, když hrajou od roku 2008, že jo, i na svojí čtvrtý desce Atlas Vending pokračujou v světově veledůležitý misi systematickýho ohlušování publika. Trio pořád čerpá z esenciálního rosteru svý doby nejdůležitějších labelů počátku devadesátek – Touch & Go, Amphetamine Reptile a Dischord. Jejich opulentní noise rock v sobě skutečně má hodně z Jesus Lizard, Jawbox, Scratch Acid, Shellac nebo Fugazi. Přesto – závěrečnej skoro osmiminutovej klimax opus A Boat To Drown In à la My Bloody Valentine meets A Place To Bury Strangers může spolehlivě vyvrátit lehký pochybnosti o zacyklení. Metz nestagnujou, oni zrajou! 

Bandcamp: https://metz.bandcamp.com/album/atlas-vending

Mayflower Madame – Prepared for a Nightmare 

Darkwave, post punk, elektronika, špetka shoegaze, raný Interpol ještě před Turn On the Bright Lights a snítka surf rocku. Promíchat, netřepat. Cože, neoriginální? Nuda? Když ale ty skandinávský kapely v tom mají ještě nějakou tajnou ingredienci navíc, která to dělá o něco víc chladný a černý. Chladná hudba pro černý srdce. 

Bandcamp: https://mayflowermadame.bandcamp.com/album/prepared-for-a-nightmare

Moxiebeat – Pop Sounds

Pro někoho je punk a hardcore jenom chaos, hluk, bordel a negativní emoce. Je to proto, že tyhle lidi krátkozrace zajímá jenom forma a ne obsah. Moxiebeat jsou hudebně sice mix osmdesátkovýho ema a devadesátkový techničnosti (linky vedou třeba k Rorschach, Deadguy nebo Born Against), ale ve skutečnosti jejich nasranost pohání především aktivismus a DIY přístup ve všech možnejch levelech. Perzekuce, permanentní porušování lidskejch práv, války, násilí, hospodářskej kolaps, environmentální mizérie, přírodní katastrofy, to všechno jsou obecně platný důvody k novodobýmu vysídlování. Takhle funguje politika vyspělýho světa vůči zemím třetího světa. I o tom všem je absurdně nazvaná a výjimečná deska tria z Riverside s filipínskejma kořenama Moxiebeat. 

Bandcamp: https://ethospinenoise.bandcamp.com/album/pop-sounds

President Evil – President Evil 

Prakticky negooglitelná věc. President Evil je industrialní sólo projekt basáka a producenta Show Me The Body Harlana Steeda. Osm extrémně nepříjemnejch věcí, který si přáli napsat a nahrát The Prodigy, ale nestalo se. Úplně vyjebanej Marilyn Manson. Zlo. Temnota. Horizont události. No ty krávo, jdu si ten film hned pustit.  

Bandcamp: https://presidentevilinc.bandcamp.com/album/president-evil     

END – Splinters from an Ever-Changing Face 

A to je konec, vážení. Hardcore metal jak hovado. Supergrupa lidí z Counterparts, Fit For An Autopsy, Misery Signal, The Dillinger Escape Plan, Shai Hulud a Reign Supreme. Your fucking end. Your fucking end. Your fucking end. Your fucking end. Your fucking end. Your fucking end. Your fucking end. Your fucking end.

Bandcamp: https://yourfuckingend.bandcamp.com/album/splinters-from-an-ever-changing-face

 

 

 

Comments

comments

Vyhledat