Filosof Miroslav Petříček učí setkání s uměním na výstavě Myšlení obrazem

12 října, 2023
TZ
kultura, umění

Myšlení Obrazem, GHMP / Foto Tomáš Souček, 2023

„Obrazy jsou jména toho, co nedokážeme pojmenovat.“

Miroslav Petříček

Přední český filosof Miroslav Petříček se zabývá reflexí vizuálního umění několik desetiletí. Své postřehy shrnul mimo jiné i v knize Myšlení obrazem. Průvodce současným filosofickým myšlením pro středně nepokročilé (2009), která se stala impulzem pro vznik současné výstavy, již Galerie hlavního města Prahy připravila do svých výstavních prostor v Městské knihovně. Současná výstava Myšlení obrazem s podtitulem Vizuální události Miroslava Petříčka je rozsáhlým projektem představujícím díla více než 40 umělců. Zároveň je výsledkem mnohaletého setkávání kurátorky Jitky Hlaváčkové, filosofa Miroslava Petříčka a umělkyně Kateřiny Štenclové. Myšlení obrazem je výstavou, na které je návštěvník vyzýván k přemýšlení, třeba nad tím, co je to obraz, ale i k fyzickému prožitku, který pomáhá navodit architektonické pojetí od Studia Richard Loskot.

Myšlení obrazem, GHMP / Foto Tomáš Souček, 2023

Podoba výstavy je z velké části určena výběrem z tvorby umělců, jimž se Petříček ve svých textech dříve věnoval. Hlavní ideou výstavy se pak stal předpoklad, že setkání s obrazem je především VIZUÁLNÍ UDÁLOSTÍ. Chce ukázat, že jazyky slov a obrazů jsou si blízké, ale jejich materiál je odlišný: obraz či výraz nelze jednoduše překládat do pojmů. Obraz nic nepředvádí, nýbrž cosi způsobuje. Není jen ilustrací ani vizuálním zprostředkováním myšlenky, nýbrž specifickým způsobem, jak podnítit myšlení myslet namalované.

MYŠLENÍ OBRAZEM je pak odpovědí na setkání s vizuální událostí. Vysvětlující komentáře jsou proto v naší výstavě nahrazeny prostorovou koncepcí, která má schopnost propojit tělo a myšlení. Architektura zde vytváří imerzivní prostředí, do nichž se lze tělesně vnořit, i místa tranzitivní – průhledy, poskytující prostor pro různé formy setkání a reflexe. Výstava provádí diváka labyrintem vizuálních událostí od abstraktního smyslového vjemu přes hledání tvaru a pojmu až po konstruování ideje: od tajemných hranic chaosu a řádu nebo světla a tmy k metaobrazům současného světa. Výstavní prostor je strukturován také prostory MEZI, tvořícími rámce, přechody i hranice, v nichž návštěvník hledá svůj POSTOJ k dílu a kde se imanentně vznáší stín a ozvěna slov filosofů.