Jurkovičova vila je skvělý cíl výletu
Je super objevovat lidský důmysl a cit, se kterým dokážou talentovaní jedinci tvořit muziku, obrazy, nebo třeba budovy. Architekt Dušan Jurkovič se proslavil malebnými chaloupkami v Luhačovicích i impozantní mohylou M.R. Štefánika. Ale tady, v jeho vile, kde pracoval i bydlel, se můžete dostat k mnohem barvitějšímu obrazu jeho života i práce.
Jurkovič je známý tím, že ho okouzlil folklór. Nebyly to ale jen zdobné motivky z chaloupek, na co se díval a co přetvářel, a nešlo jen o jejich malebnost. Jak se dozvíte ve skvělém výkladu vzdělaného průvodce uvnitř jeho brněnského sídla, šlo spíše o celkový pohled zpět na historii slovanské architektury a kultury, ze které těžil – a kromě různých pávů a květinek, které později přetvářel do geometričtějších tvarů, vytěžil i například rozdělení místností, jaké se tehdy mezi elitami nenosilo. Oblíbené tehdy třeba byly, bavíme-li se tedy o vilách zámožnějších obyvatel, různé pánské salóny, dámské salóny… Jurkovič jim řekl ne, zkrátka proto, že podle něj oddělování pohlaví nebylo pro naše kraje typické. Jurkoviče by ale byla chyba vidět jako někoho, kdo pouze, snad pohledně, přetvářel tradice. Hleděl stejnou měrou před sebe jako za sebe. Neviděl tedy jen skurilní krucánky, všechny ty buclaté kytičky, malebné ptáčky a líbivá srdíčka, nýbrž spatřoval i budoucnost, mnohem komfornější a účelnější, než zřeli ostatní.Na svou dobu byl ohromně progresivní, což se nejspíš mezi laiky moc neví a kvůli čemuž také tolik doporučuji si nechat o jeho práci něco povědět, teprv pak dostanete kontext.
Protože: Technologická pokročilost je něco, co si v těchto krajích spojí laik snad s vilou Tugendhat a jejím systémem zajíždění oken do podlahy nebo ochlazování a ovoňování vzduchu, ale ne s vilkou, která působí daleko rustikálněji… nicméně tomu tak je. Dušan Jurkovič zásadně inovoval – stěny jeho budov jsou mnohem tenčí, než se do té doby u vil nosilo, a přitom slušně izolují díky důvtipnému využití korku. O mnoho let předběhl sousedy také se systémem, který mu vháněl do kohoutků vodu; na přelomu 19. a 20. století takové vymoženosti jako tekoucí voda a elektřina nebyly v kraji zdaleka běžné. Bohužel byl v něčem až příliš napřed a tak se třeba jeho vize toho, že si v okolí postaví podobné domy umělecká elita, nenaplnily. Nicméně s umělci se scházel právě v téhle vile a společně kuli pikle na to, jak zlepšit svět.
Vidět tuhle malebnou vilu se všemi jejími půvabnými detaily (okouzlující práce s barvou, ale také důmyslné oddělení pracovní a soukromé zóny, plus tucet dalších věcí) rozhodně stojí za to a pokud jste zvědaví a rádi sníte o umění, dojmy ze setkání s myšlenkami Dušana Jurkoviče ve vás budou dlouho doznívat. Jeďte. Dostanete se sem snadno autem i hromadnou dopravou, na prohlídku se objednejte a po prohlíce doporučuju se projít (což je teď na podzim bezva!) a všechny ty dojmy si trochu utřídit někde u čaje.
Ve vile nyní probíhá výstava V kůži Dušana Jurkoviče, která je prodloužena až do 21.4. 2019, kurátorem je Rostislav Koryčánek a obsahem výstavy jsou interpretace Jurkovičových myšlenek od studia A1 Architects. I bez ní je to ale skvělý cíl výletu pro zvídavé duše.
www.moravska-galerie.cz/jurkovicova-vila
Virtuální prohlídka je tady, s výkladem je to ale 101x lepší!