Kanadští We Are The City přivezou do Paláce Akropolis epičnost i experimenty
Poslední únorová středa bude v Paláci Akropolis patřit dvěma kytarovkám, které překračují hranice indie rocku. Kanadská kapela We Are The City se nestydí za hymnické refrény, ale do jejich hudby patří i elektronika nebo postrockové postupy. Druhým hostem večírku EuroConnections bude berlínské kvarteto Hope, velký objev německé scény, který pro změnu vyznává chladné postpunkové nálady.
Pražskou premiéru si 26. 2. odbyde v Paláci Akropolis vancouverská indierocková trojice We Are The City, která míchá hymnické refrény s experimentálním přístupem k produkci. V diskografii mají pět alb a to včetně kultovní desky Violent, která je v roce 2013 vystřelila mezi nejpopulárnější kapely kanadské indie scény. Novináři je srovnávají s Radiohead nebo Grizzly Bear, blízko ale mají i k dalším kapelám z Britské Kolumbie jako jsou Tokyo Police Club nebo Said the Whale, které k rocku přistupují z inovativních pozic.
We Are The City se potkali na střední škole a některé písně z debutové desky In a Quiet World z roku 2009 pochází dokonce ještě z dob, kdy zpěvák a kytarista Cayne McKenzie chodil na základku. Jméno si kapela vypůjčila z biblického citátu a písně šířila přes svůj účet na sociální síti Tumblr. Peníze na studio vydělali vítězstvím v soutěži lokálních kapel organizované místní rozhlasovou stanicí. Dobře nastartovanou kariéru ale na chvíli zabrzdil odchod kytaristy Davida Menzela, který byl naštěstí jen dočasný. Když se o rok později do We Are The City zase vrátil, natočila kapela svoji průlomovou desku Violent.
Kolekce epických popových melodií, které ale kapela obaluje do postupů prog a art-rocku, z nich udělala hvězdy. Zatímco za debut si We Are The City vysloužili srovnání třeba s Coldplay, tentokrát už novináři psali o vlivu Radiohead. Deska ale také obsahuje hit Friends Hurt s neobvyklým „převráceným“ videoklipem. Ještě před dokončením samotného alba se We Are The City rozhodli natočit také stejnojmenný film, který zpracovává téma vzpomínek a paměti. Režie se ujal sám bubeník Andrew Huculiak a snímek získal několik filmových cen. Byl také s úspěchem promítnut v Cannes. V roce 2017 ho doprovodili samostatně vydaným soundtrackem. Ten předcházela deska Above Club a do dnešního dne do diskografie We Are The City přibyly ještě desky At Night a RIP. Zatímco první pokračuje v experimentování, druhá je naopak přímočará – kapela ji záměrně natočila za několik dní. Oba tyto přístupy budou slyšet i na jejich pražském koncert v Paláci Akropolis.
Neortodoxní přístup k rockovému písničkářství vyznávají také předskokani – němečtí Hope, kteří We Are the City doprovází na světovém turné. Berlínské kvarteto existuje od roku 2014, ale členové předtím spolu hráli už pět let pod hlavičkou projektu Mamsell Zazou. Hope pro ně bylo vykročením úplně jiným směrem, do svého zvuku vmíchali prvky noise nebo post-rocku a posunuli se směrem k post-punku. Eponymní debut (2017) nahrávali v opuštěném plicním sanatoriu, aby podtrhli chlad a odcizení své hudby. Za desku sklidili velké ohlasy a vysloužili si za ní nominaci na cenu ANCHOR v kategorii objev roku. „Písně, které evokují intenzitu Portishead – digitální pop, který si nespletete,“ napsal o nich britský magazín Clash a nadšení provázelo i jejich vystoupení na festivalu Eurosonic. Hope si zahráli s Algiers nebo Idles. V Praze si zahrají v roli předkapely kanadských We Are the City 26. února 2020 poprvé.
http://www.thisishope.de/