Moc bezmocných: Site-specific projekt v Národním muzeu v podání Divadla Feste
Představení brněnského avantgardního souboru Feste je režijně-dramaturgicky koncipováno jako „site-specific“, tedy jako divadlo veřejného prostoru.
Inscenace „site-specific“ se neodehrává v divadelních budovách, nýbrž ve veřejném prostoru města. Tentokrát proběhne v prostorách historické i nové budovy Národního muzea v Praze. Vzniká vždy nová, původní verze, která pracuje s charakterem veřejného prostoru daného místa. Stejně tak jsou vždy znovu připraveny sekundární textové a audiovizuální materiály. Jde tedy vždy o premiéru.
Každý divák / divačka obdrží před představením sluchátka, do nichž proudí různé audio vstupy, pomocí nichž se publikum orientuje v Havlově textu, ale i v prostoru a času. Publikum se společně s touto technologií vypraví do útrob historické budovy Národního muzea.
Krátce po zveřejnění prohlášení Charty 77 je Václav Havel vzat do vazby, na jejíž podmínky, jak sám později doznává, nebyl připraven. Přes všechny snahy udržet svoje tělo i duši v kondici (z diáře vyplývá, že Havel hodně cvičí, učí se anglicky a čte) v něm vazba stále více vyvolává paniku a úzkost.
Své situaci vězně nerozumí, je znát, že variantu odebrání svobody a pobytu ve vězeňském zařízení dříve dostatečně nepromýšlel. Kritický moment přichází 6. dubna 1977, kdy ve stresu nabízí prokurátorovi výměnou za propuštění záruky „slušného chování“.
Selhání, jehož se dopustil, popření svých dosavadních zásad a principů, jež artikuloval, nastartovaly v Havlově svědomí energii, která jej přinutila k zevrubné reflexi, k hlubokému promyšlení disidentství a krizové existenciální situace, do níž ho postavil samopohyb politického systému. Pokoušel se uvažovat nad možnostmi bezmocného jedince, rozhodne-li se svému zotročení vzepřít. Zároveň byl skutečně rychle z vazby propuštěn a tím společensky znemožněn.
Z potřeby vykoupit se, znovu se narovnat, vypořádat se se systémem znovu a lépe, použije Havel pracovní text pro plánovaný česko-polský sborník jako záminku k vytvoření rozsáhlé eseje o možnostech bezmocných. Esej Moc bezmocných vznikl v říjnu 1978, publikován byl poprvé v následujícím roce v Londýně.
Divadlo Feste
Václav Havel: Moc bezmocných
/jediné světové uvedení/
Hrají: Lucie Ingrová, Daniel Možnar
Režie: Jiří Honzírek
Hudba: Matěj Kotouček
Comments
