Museum Kampa – Výstava Soma Sema: Peter Oriešek / Kryštof Hošek
Výstava se znovu otevře po uvolnění covid opatření
Museum Kampa připravilo ne zcela obvyklou dvojvýstavu výrazných sochařských individualit, které od sebe dělí celá generace. Mladší z obou vystavujících autorů, Kryštof Hošek, byl během své dosavadní tvůrčí kariéry s Orieškovou tvorbou v úzkém vztahu, zejména díky dlouholetým rodinným vazbám, a v řadě Hoškových realizací toto propojení můžeme rozpoznat.
Expozice sochaře Petera Orieška v konírně Musea Kampa veřejnosti prezentuje autorovu uměleckou pozůstalost, která je v této podobě vystavena poprvé a je proto svým způsobem pro mnohé diváky objevná. Peter Oriešek byl dlouhá léta opomíjen, v období tzv. normalizace tvořil mimo oficiální proudy, ale výrazněji se nezapojil ani do akcí neoficiální či disidentské scény. To je příčinou toho, že jeho tvorba není dostatečně známá, i když patří k tomu nejoriginálnějšímu, co zde v daném období vzniklo.
Soubor komorních voskových modelů vystavených v Museu Kampa tvoří unikátní průřez jeho celoživotní tvorbou. V kontextu evropského figurálního sochařství jsou zcela ojedinělým souborem rovněž větší plastiky s epoxidovými vnitřními průhledy z přelomu šedesátých a sedmdesátých let a to nejen z hlediska technologie, s níž Peter Oriešek přichází v tehdejší době jako jeden z prvních.
Závěrečná část expozice připomíná také první výstavu Petra Orieška z roku 1969 v pražském Mánesu, kterou vstoupil na českou výtvarnou scénu, a která měla zásadní význam pro směřování následné autorovy tvorby.
Z děl Kryštofa Hoška je třeba vyzdvihnout sochy Victory, Lajk a Revolution Evolution, jejichž vystavení v současné době, kdy jsou muzea a kulturní instituce nuceně uzavřená, mění jejich původní sdělení a vede k ještě hlubší, aktuálnější výpovědi. Monumentální gesta v podobě kostry lidské ruky (Lajk, Victory) dostávají v kontextu aktuální pandemické situace další rozměr a dávají podnět k zamyšlení nad současným světem.
Sochy Kryštofa Hoška promlouvají k lidem navenek, expozice Petera Orieška se dotýká úzkosti, duše člověka. Oba autoři pracují primárně s figurou či s jejími fragmenty, východiskem většiny jejich děl je hyperrealistický tvůrčí přístup. Významná v tvorbě obou autorů je silná obsahová složka, tedy plastika pojatá jako artefakt, skrze nějž je možné vyprávět příběhy nebo ukázat jasný postoj. A možná ještě jedna společná věc provázela a provází oba autory – náleží mezi tvůrce, jejichž práce vyvolává rozporuplné postoje a emoce, od absolutního přijetí až po odmítavé reakce.
Malíř a sochař Peter Oriešek (1941–2015) patřil k fenomenálním sochařům, od poloviny šedesátých let spoluurčoval podobu figurace v Československu a v České republice. Velmi brzy nalezl vlastní tvarosloví, kombinující prvky surrealismu, pop-artu, nové figurace či hyperrealismu, vystavěné i na vypjaté expresivnosti se silným existenciálním podtextem. Výstava v prostoru Konírny zprostředkuje dosud neznámé práce z ateliéru, především voskové modely, které ukazují fascinující Orieškův svět plný neskutečných, zvláštních, hybridních bytostí, krutosti, násilí, vášní, lásky… tedy všeho, co tvoří i skutečný lidský svět. Několik kreseb uvádí Orieška i jako znamenitého kreslíře schopného pozoruhodné obrazové zkratky.
Sochař Kryštof Hošek (*1984) prezentuje výběr z aktuální tvorby na nádvoří a na náplavce muzea. Zmiňovali jsme obdobná východiska s Orieškem – k surrealismu, pop-artu a osobní mytologii můžeme přidat hlavně silný akcent k současnému politickému nebo společenskému dění. Jeho práce, například Národ sobě (2013), Poserství míru (2014), portét Václava Havla (2016) či v Museu Kampa vystavená Victory (2019) vedou diváka k novému promýšlení už ustálených symbolů a jejich významů.
Peter Oriešek – Kryštof Hošek
Sóma Séma
- 10. 2020 – 7. 2. 2021
Comments
