V humpolecké 8smičce končí výstava Volt-age

Elektrický proud má na tvorbu moderního umělce zásadní vliv, ať už si to připouští, nebo ne. Mnozí se svou tvorbou k obdivu k této hybné síle moderního věku hlásí, vzpomeňme namátkou Électricité Raoula Dufyho nebo kinetické umění. Vznikl by ale Manetův portrét barmanky z Folies-Bergère nebo Toulouse-Lautrecovy scény z kabaretů, formované ostrým scénickým světlem, bez elektřiny? Ve třetí řadě kultovního seriálu Twin Peaks je elektrická zásuvka branou mezi světy, jindy s pomocí elektrické bouře přivolané jednorukým mužem zvoláním „E-lec-tri-ci-ty“ zase agent Cooper cestuje v čase. Co na elektřině režiséra Davida Lynche fascinuje? „Skutečnost, že nás ovládá,“ odpověděl.

 

Podobná fascinace je cítit i z pomalu končící výstavy VOLT-AGE v humpolecké zóně pro umění 8smička, která nabízí vhled do magického světa elektrické energie. Expozice v stroze industriálních prostorách bývalé továrny na vlněné sukno, velkoryse přestavěné na galerii, je protnutím dvou druhů vášně: setkalo se zde několik současných umělců, kteří téma elektřiny uchopili prostřednictvím uměleckých instalací, s postavami dvou jedinečných sběratelů.

František Daněk je obdivovatel a sběratel izolátorů, bleskojistek a historických elektro zařízení. Historie jeho monumentální sbírky, která je dnes největší v Evropě, se začala psát v roce 1963, kdy našel střepy porcelánové bleskojistky. Jeho Muzeum izolátorů a bleskojistek v Obratani tvoří přes sedm tisíc kusů izolátorů z nejrůznějších materiálů a osm set bleskojistek. V sbírce najdeme  izolátory od velikosti jednoho centimetru až po čtyřmetrové kusy,  historické rozvaděče od Františka Křižíka nebo třeba kolekci hlavic hromosvodů.

Kamil Machyán je humpolecký elektrikář, zapálený sběratel vysloužilých elektro zařízení a součástek, které zdánlivě bez ladu a skladu dlí na jeho pozemku na okraji Humpolce. Pokud se vám ale poštěstí jeho sbírku pod širým nebem navštívit, zjistíte, že nic tu není náhodně a každá, byť sebemenší součástka, tu má svoje nezastupitelné místo, historii a některé z nich i budoucnost, třeba jako součást pouličního osvětlení v okolních městech a vesnicích.

 

Druhou část výstavy tvoří díla a instalace Kryštofa Doležala, Josefa Frühaufa, Milana Guštara, Krištofa Kintery, Lukáše Procházky a Richard Wiesnera. Každý pojímá téma elektřiny po svém: elektrický proud prochází hromadou zdánlivě nahodilých předmětů, roztáčí desítky větráčků „samochladícího oblaku“ nebo vytváří zvuk pomocí rádií zabudovaných do tvárnic. Pokochat se můžeme i „kresbami vysokým napětím“, vystavenými spolu s podivnou svářečkou, jejímž prostřednictvím údajně vznikly.

Vizuální umělec a sochař Krištof Kintera, který je jedním z vystavujících autorů, vysvětluje, jak vznikl název výstavy: „Voltage v angličtině znamená napětí, pokud však slovo rozdělíme pomlčkou, vzniká poměrně trefné pojmenování toho, že žijeme v době elektrické, což je podle mě dobré označení dnešního světa, protože bez napětí, proudění, voltů a ampérů by nic nemohlo fungovat tak, jak jsme zvyklí.“ 

 

Celou instalaci v galerijním prostoru 8smičky spojuje rozřezaný stožár vysokého napětí, který se táhne napříč jednotlivými místnostmi. Metaforicky tak rozvádí elektrickou energii nejen ke všem dílům a instalacím, ale i ke všem domácnostem, které jsou na ní každodenně závislé. K tomu Krištof Kintera říká: „Už od začátku jsme věděli, že jde o prvek, který ve výstavě chceme mít. Jde o střet měřítek. Obrovské konstrukce, které jsou nedílnou součástí krajiny, a přesto jsou pro většinu lidí téměř neviditelné. Tady v tom stísněném prostoru galerie se tomu ale najednou nedá vyhnout.“ V některých místech kusy stožáru prorazily a poškodily sádrokartonové stěny galerie. Můžeme jen hádat, jestli jde o výsledek neopatrné manipulace při instalaci výstavy, nebo konceptuálního akčního umění, spočívajícího v dekonstrukci samotného výstavního prostoru. Komplementárním vizuálním protipólem této monstrózní konstrukce jsou pak miniaturní modýlky stožárů, vystavené ve výkladcích oken galerie.

 

Výstava VOLT-AGE končí 11. února, přičemž poslední víkend trvání výstavy nabízí hned několik akcí. Dětem je určena procházka výstavou v sobotu 10. 2. ve 14 hodin. V neděli 11. 2. ve 13 hodin se můžete (zdarma!) vydat spolu s organizátory a Františkem Daňkem na výlet do už zmíněného Muzea izolátorů a bleskojistek. Výstavu pak v neděli zakončí komentovaná prohlídka v 16:30.

Celou výstavu a její téma mapuje katalog. Kromě obsáhlejších textů Krištofoa Kintery, Milana Guštara a Václava Jánoščíka představuje kniha jednotlivé umělce v krátkých medailoncích a ve fotografiích jejich děl. Stejně tak jsou zdokumentovány výjimečné sbírky Františka Daňka a Kamila Machyána.

8smička Humpolec vznikla z bývalé továrny na vlněné látky Karla Trnky

A pokud byste výstavu VOLT-AGE už nestihli, stejně stojí za to se do humpolecké 8mičky vydat, ať už na nějakou z příštích výstav, nebo třeba jen do Cafe 8smička , nabízející třeba excelentní větrníky, věnečky, makronky, pečivo i celé snídaně. Zážitkem může být i návštěva „bytu sběratele“ , kde se na ploše sedmipokojového bytu představuje na 100 děl ze sbírek a bytem vás provede osobně hostitelka.

Návštěvu Humpolce lze zakončit procházku v nedalekém parčíku Stromovka. Sice je o dost menší než ta pražská Stromovka, zato v něm najdete dobrou kavárnu, pamětní desku Hliníkovi a švestičku přesazenou přímo z Hujerovy zahrádky…

Volt-Age

8smička

11.11. – 11.02.24

Comments

comments

Vyhledat